Metabolické typy – cesta ven z neustálého řešení kalorií a diet

Zamysleli jste se někdy nad tím, že v současné době naše společnost toho ví spoustu o biochemii, složení potravin, působení makroživin a mikroživin na lidské zdraví, přesto ale je neustále čím dál více obezních lidí, civilizačních chorob a poruch metabolizmu? Není to paradox? V dnešní době máme plno zdrojů, kde bychom mohli načerpat informace o tom, jak se správně stravovat, ale přesto to v podstatě nevíme, protože ty zdroje jsou protichůdné, zmatené a nutí nás občas i do různých dietických extrémů (veganství, bezlepkové stravování, keto diety apod.). Navíc tak nějak každých pár let nám ti vědci tvrdí něco jíného (živočišné tuky ne, zvyší vám cholesterol, pak zas cukry ne, budete tlustí a dokonce mít diabetes….). Nebo se najednou objeví někdo, kdo nám řekne, že vyloučil ze stravy maso a cítí se výborně a plný energie a my to pak zkusíme a málem umřeme 🙂

Pravdou je, že pravdu mají všichni, neboť platí, že co je pro jednoho lék, pro druhého je jed. A to ani nemusí jít o to, že můžeme být na některé potraviny alergičtí, to je jiná story…prostě jsme každý jiný a vlivem historického a genetického vývoje se na zemi vyvinuly různé typy lidí adaptovaní na různý typ potravy podle podnebí, stylu života, prostě podle možností, které jim daná lokalita nabízela. Pak ale díky technologiím a průmyslovému vývoji, se tyto typy nejenom přestěhovali jinam, promíchali s jinými typy, ale hlavně začali také mít na výběr z nepřeberného množství potravin ze všech koutů světa, nezávisle na ročním období nebo lokalitě. Což je na jednu stranu dobře určitě (máme možnost ochutnat různé delikatesy, vyzkoušet zajimavé recepty a obohatit si celkově jídelníček), na druhou stranu ale to způsobilo pokles schopnosti poslouchat vlastní tělo, neznalost své podstaty, přejídání se a nevhodné stravování, což zase má za následek ty výše zmíněné civilizační choroby, ale také únavu, stres, pokles výkonnosti, obezitu (nebo i podvýživu) a následnou posedlost stravou, dietama a frustraci z toho, že nic nefunguje tak jak má.

I přesto, že dnes máme plno zdrojů informací o výživě, je neustále více lídí trpících obezitou a poruchami metabolizmu.

Následně, Vám chci trochu přiblížit teorii metabolických typů, koho to zajímá do hloubky, na konci článku uvádím dobré zdroje, na úvod však zdůrazním to, co jsem nastínila v předchozím odstavci – každý jsme jiný a tedy neexistuje obecné pravidlo jak se stravovat. Tedy, existujou jakási pravidla, co platí pro všechny (preferovat kvalitní potraviny, co nejvíce lokálních a podle sezony, omezit průmyslově zpracované, konzumovat s mírou alkohol a cukr….) ale to samozřejmě nestačí k zodpovězení otázky: co mám teda jíst? 😀

Tady už se dostaneme k tomu, co už jste možná vypozorovali i ve svém okolí – určitě znáte člověka, nebo spíš I více lidí, co vypadají a cítí se dobře, mají dobrou imunitu, spoustu energie a přitom nedrží žádnou drastickou dietu, nepočítají kalorie a vůbec jedí občas i věci, které jsou obecně považovány za “nezdravé”. Tito lidé buď mají štěstí, že tak nějak přirozeně se do svého metabolického typu “trefili” a umí poslouchat své tělo, aniž by si to sami uvědomovali, nebo, tak jako já nebo možná i Vy, k tomu došli metodou pokusů a omylů, než objevili jak je to vlastně jednoduché. Přitom dokonce v rámci těch šťastlivců byste nenašli žádný obecný vzorec stravování – jeden pořád jí po kilech tučné maso a zeleninu, druhý zas spíš ryby nebo kuře a smlsne si rád na sladkém, třetí je vegetarián, čtvrtý jí tak nějak všechno….To je právě ono!

Určitě znáte ve svém okolí člověka, nebo i víc lidí, kteří vypadají dobře a jsou plní energie, a při tom nedrží žádnou dietu a občas jedí i věci, které jsou obecně považovány za “nezdravé”

Metabolické typy se rozlišují obecně 3 (někde se uvádí 2 nebo naopak 4, se zohledněním převládající části autonomního nervového systému), ale pro zjednodušení si řekneme, že principem rozdělení je preference bílkovin a tuků nebo preference sacharidů, což závisí na rychlosti buněčného spalování, která je tomu danému člověku vlastní. Pokud je spalování pomalé, bude tělo lépe využívat sacharidy a lehčí bílkoviny, protože se spalují rychleji, pokud naopak máme spalování rychlé, pak je vhodnější větší množství bílkovin, i těch tučnějších, protože se spalují pomaleji. Podle toho rozlišujeme kategorie bílkovinové, sacharidové typy, no a protože docela dost lidí je něco mezi tím, tak se uvádí ještě i smíšený typ, ačkoliv, málokdo je asi uplně čistý bílkovinový nebo sacharidový typ, většina lidí je v tom spektru “něco mezi tím”, ale také nikdo není přesně uprostřed, což znamená, že vždy k něčemu inklinujeme více. Jak moc, to je právě klíč k pochopení svého metabolického typu. Až pochopím, zjednodušeně řečeno, v jakém poměru si mám dát maso a rýži, tak mám vyhráno.

Pokud máme pomalé spalování, tělo má tendenci prahnout po potravinách, které podporují rychlé spalování, nebo pokud máme příliš kyselý metabolismus, budeme mít chuť na něco, co ho alkalizuje, a naopak……..ovšem, dokonce i u toho samého člověka se může, a dokonce musí, se tato rovnováha měnit dle situace – fyzická zátěž, počasí/roční období, věk, nálada, momentální zdravotní stav… Dále, jak jsem již zmínila, vstupuje do hry autonomní nervový systém, konkrétně to, jestli u nás prevládá sympatikus nebo parasympatikus, neméně důležitý je neurotyp, který ovlivňuje všechny aspekty našeho života, stravování nevyjímaje. Ale to už je téma na další článek.

Stravování mimo náš metabolický typ způsobuje pocit konstatního hladu a myšlenek na jídlo, chutě na sladké, pokles energie a ospalost po jídle, nadýmání a ve finále často i zdravotní problémy. Spousta lidí považuje tyto příznaky za normální a neřeší to.

Co se stane, když se stravujeme mimo svůj metabolický typ? Pokud jste spíše sacharidový typ, ale z nějakého důvodu, možná kvůli článkům o výhodách low carb stravování, se snažíte nejíst přílohy a udělali jste tabu z veškerého pečiva a obilovin, tak možná se vám krátkodobě podaří shodit nejaké to kilo, ale budete mít stále hlad, bude vás honit mlsná a stejně, vytoužená postava se nedostaví, protože vaše tělo nebude potravu využívat moc efektivně, a bude Vám to dávat najevo trávícími potíži, únavou, podrážděností. Ve výsledku, nebudete mít energii na cvičení, práci, a nakonec buď neodoláte chutím a začnete pohlcovat zákusky po kilech, nebo budete mít pevnou vůli a vydržíte u toho, čímž si zaděláte na další zdravotní problémy. Analogická situace – jste bílkovinový typ ale někdo Vás přesvědčíl, že jíst hodně tuků škodí, a tak do sebe rvete jen kuřecí prsa s bramborem a rýži, bojíte si dát kousek másla a divíte se, že máte stále hlad ale zároveň je Vám z toho těžko, nemluvě o tom, že ty špeky tam stále jaksi jsou….

Koncept metabolických typů není nějakým novým objevem – už starobylé kultury si všímaly lidské individuality, dobrými příklady jsou ájurvéda a typy lidí podle typů energií dóši, typologie postav podle tibetské medicíny nebo čínská medicína s rozdělením potravin dle povahy a chutě a doporučením různých poměrů těchto povah a chutí pro různé konstituční typy lidí.  Protože studuji čínskou medicínu a zároveň mou největší specializací je strava, tak mě nemohla nezajímat čínská dietetika a koncept energií (Yin a Yang), který prochází celou jejích filozofií, stravování nevýjímaje. Vynechám detaily, ale hlavním principem všeho, co na světě existuje, dle čínského konceptu, je rovnováha. A to platí o lidském těle a konkrétně i o metabolizmu (I když ve staré Číně tomu tak neříkali, ale věděli, že nejak se ta potrava na energii přeměnit musí, takže systém v tom byl). Naše tělo se snaží o neustálou rovnováhu, která se rovná trvalému zdraví, a jakékoliv vychýlení z této rovnováhy vyvolává okamžitou snahu to vrátit zpět do rovnovažného stavu. Logické, ne? Když zakopneme, tak tělo instinktivně udělá pohyb, aby se narovnalo zpět do vzpřímené polohy, ona vlastně I obyčejná chůze není nic jiného, než série vychýlení z rovnováhy a prevence pádu 🙂 Není tomu jinak ani uvnitř našeho těla.

Už starobylé kultury si všímaly lidské individuality, dobrými příklady jsou ájurvéda, tibetská medicína a tradiční čínská medicína.

Čínská medicina tudíž rozlišuje různé tělesné konstituce podle toho jestli je převaha nebo nedostatek některé energie nebo prvku….a tady se vracíme k těm metabolickým typům, jejichž existence je založena na snaze organizmu o vnitřní rovnováhu, která je ale – pozor – pro každého jiná.

Jak tedy zjistit svůj metabolický typ? Existujou víceméně spolehlivé testy, které můžou posloužit dobrým začátkem, abychom věděli, jakým směrem se máme ubírat. Zásadní ale je, pamatovat si na tu individualitu a že lidé se nedají zaškatulkovat do dvou nebo tří typů, takže důležité je poslouchat své tělo, na co má chuť, jak na určité potraviny reaguje a tím můžeme celou věc jaksi doladit a “vytunit”. Ne každý to ovšem umí, nebo ví, na co se má zaměřit. Asi se zeptáte teď: No jo, tak ale co když mi moje tělo říká, že si mám dát čokoládu? Tak si ji dejte, ale pozorujte co to s Vámi dělá. Uspokojí Vás to, dodá to energii, nebo po chvilce začnete mít zase hlad a chuť na něco sladkého? Nebo když si dáte k obědu smažák, jste pak připravení fungovat celý odpoledne a cítíte se plní energie na práci nebo trenink? Vybrala jsem možná extrémy (i když ono třeba také není čokoláda jako čokoláda), ale jsou to otázky k zamýšlení po každém jídle. Pokud odpověď je negativní, tak jste byli s tou stravou trochu mimo.

Následující “minikvíz” si udělejte po každém jídle – ideálně ne hned, ale po 1-3 hodinách po konzumaci:

První soubor tvrzení:

– Jsem sytý a spokojený
– Netoužím po sladkém
– Nepotřebuji víc jídla
– Až do dalšího hlavního jída nepotřebuji svačit
– Moje energie se po jídle obnovila
– Mám pocit pohody ale ne ospalosti
– Mám dobité baterie
– Mám jasnější a bystřejší mysl

Druhý soubor tvrzení:

– Mám pořád hlad
– Mám chuť na sladké
– Mám hlad brzy po jídle
– Mezi jídly potřebují svačit
– Jsem hyperaktivní nebo mám příliš málo energie
– Jsem nervózní
– Pociťuji únavu, ospalost, letargii nebo netečnost
– Jsem zpomalený a líný
– Nemohu rychle a jasně myslet
– Nemohu se soustředit a držet pozornost

Pokud v prvním souboru odpovíte na všechno “ano” a v druhém “ne”, tak je Vaše jídlo zcela v pořádku, pokud by tam v první půlce objevili nejaký “ne” a naopak z té druhé na Vás něco sedělo a bylo by to víc jak jedná věc, něco bylo trochu mimo.

Pokud si zvyknete pokládat předchozí otázky během dne v souvislosti s jídlem, časem už ani nebudete potřebovat seznam, budete poslouchat reakce svého těla automaticky a dolaďovat svou stravu podle toho. Většina lidí asi to bude potřebovat, i já se pořád zkoumám a ne vždy se cítím zcela podle těch prvních tvrzení….je to proces. Prvním krokem by mělo být, zamyslet se nad případnými alergiemi a nesnášenlivostmi – i když se možná stravujeme vyváženě pro svůj metabolický typ, je docela možné, že špatně trávíme lepek, nebo laktózu. Je možné, že o svých alergiích a nesnášenlivostech víte, ale možná netušíte, co Vám překáží. Pokud vyřazení problematických složek samo o sobě neudělá žádný rozdíl, pak je na čase “pohrát si” s poměrem bílkovin a sacharidů (dostáváme se tady zase k tomu – kolik masa a kolik rýže :). Je dobré mít na zřeteli, že pokud snižujete množství sacharidů, měli byste do stravy dostat o něco víc bílkovin a tuků a naopak. Takže, například, když zjistím, že mi ten vepřový řízek nevytvořil zrovna milion energie do života, navíc je mi po něm težko, zkusím příště vepře nahradit třeba kuřecím nebo rybou, nebo si ten kousek krkovičky dát menší a víc salátu a brambor. Chtěla bych ještě dodat, že není od věci svému tělu věřit – pokud nám nějaká potravina nechutná nebo dokonce k ní cítíme přímo odpor – pravděpodobně pro nás není vhodná a nemá smysl ji zařazovat, i kdyby nám všichni říkali, jak je “zdravá”.

Doufám, že jsem to téma tady nastínila dostatečně srozumitelně a Vás, kteří buď chcete redukovat váhu nebo zvýšit svůj výkon, nebo prostě se jenom cítit v pohodě, to inspiruje zkusit něco jiného než diety nebo stravovací plány s přesnými výpočty a vážením potravin. Jakmile se začnete stravovat podle svého metabolického typu, zjistíte, že je to mnohem jednodušší, přirozenější, neomezujicí, a hlavně – udržitelné po celý život.

Pokud se chcete v dané problematice „pošťourat“ o něco více, než můj článek tady obsáhl, doporucuji následující článek (jde o rozhovor s Borisem Oravou, největším propagátorem stravování podle metabolických typů u nás): https://kulturistika.ronnie.cz/c-35728-rozhovor-s-borisem-oravou-o-metabolickych-typech-i.html, nebo si můžete přečíst knížku od Trish Fahey a Williama Wolcotta – Metabolické typy: Převratný způsob stravování. Nebo další možností je, pokud chcete přejít hned od teorie k praxi – kontaktovat mě a domluvit se na spolupráci, v rámci které vám pomůžu zjistit Váš metabolický typ a začít se podle něj stravovat – spolu se všemi doporučeními, typy a postřehy z mé vlastní zkušenosti.

Sdílejte tento článek všem, o kom si myslíte, že by je mohl zajímat a v případě veškerých dotazů, zanechte komentář nebo me kontaktujte prostřednictvím sociálních médií. A dobrou chuť!